Zdravím všechny, kdo jste se „prokousali“ mými webovými stránkami až sem a zdravím i vás, kdo jste na nich teď prvně. Vítám vás v blogové sekci, kde bych s vámi ráda sdílela své myšlenky ohledně homeopatie a trochu vás nechala nahlédnout „pod pokličku“ toho, jak homeopatie řeší obtíže všeho možného druhu. Brzy zde najdete i některé případové studie z mé praxe.
Homeopatie je ve společnosti poměrně kontroverzní téma. Někteří ji absolutně zavrhují, jiní ji bezmezně adorují a pak jsou tu tací, kteří se nestaví ani na jednu ani na druhou stranu, ale preferují ji z důvodu její účinnosti a šetrnosti. Dopracovat se k umění léčit účinně a šetrně stojí hodně času (vystudovat homeopatii zabere 5 let a pořád máte pocit, že jste na začátku), a financí, protože si vše hradíte z vlastní kapsy ať už studujete v Čechách nebo v zahraničí. Dále potřebujete energii na několik let (i více) intenzivního učení, protože je to věda, která jde opravdu do hloubky. A to nejen co se týče teorie, ale i praktického pozorování, jak léky působí na různé úrovně zdraví. Homeopatické léčení není o potlačování příznaků, ale o hledání příčiny a hlubokém porozumění celkovému stavu člověka. Ale výsledky studia i léčby za to stojí. potřebujete neuvěřitelně pevnou vůli a odhodlání, protože jedna věc je znát lékopisy, pravidla podle kterých určujete jestli léčba probíhá správně, úrovně zdraví podle kterých zase usuzujete na míru homeopatického zhoršení po podaném léku (Ano, po správně zvoleném léku musí nastat zhoršení obtíží, které je právě odvislé od vaší úrovně zdraví. Proto není v žádném případě možné tvrdit, že homeopatické léky působí jako placebo, protože placebo je definováno úplně jinak než reakce na správně zvolený homeopatický lék.) nebo výši potence a druhá věc je věnovat to obrovské penzum času a energie studiu.
A nyní něco málo o homeopatii a jejím vývoji. Nejspíš už víte, že zakladatel homeopatie se jmenuje Christian Friedrich Samuel Hahnemanna. Narodil se 11. dubna 1755 v Míšni. Vystudoval medicínu v Lipsku, pokračoval ve Vídni a doktorát získal v Erlangenu. Jako lékař působil na mnohých místech, ovládal osm jazyků, překládal odbornou literaturu, psal lékařské texty a během práce na překladu Materie mediky od skotského lékaře Cullena zjistil nesrovnalosti v popisu účinků chininu při léčbě zimnice. Proto se rozhodl vyzkoušet chinin sám na sobě. Při jeho užívání začal vykazovat mnoho symptomů této nemoci. A tak položil základ principu homeopatie, který zní.“ PODOBNÝ SE LÉČÍ PODOBNÝM“. Tzn., ty symptomy, které je lék schopen vyvolat u zdravého jedince, dokáže vyléčit u nemocného. Tady vidíte, že vznik homeopatických léků a jejich používání nespadl nikde z nebe, ale léky jsou testovány na zdravých jedincích, kteří si zaznamenávají příznaky a následně jsou zanášeny do Materií medik ( homeopatických lékopisů ), které homeopaté používají k jejich studiu. Dnes už jsou na světě i dvojitě zaslepené randomizované studie, které můžete dohledat např. Na profesionálním zdravotnickém portálu Medcsapu.
Samuel Hahnemann si byl dobře vědom jak důležitá je např. hygiena, ohledně které dával doporučení týkající se domácností a způsobu života nebo desinfekce nástrojů v nemocnici a byl odpůrcem tehdejších lékařských metod jako bylo pouštění žilou, přikládání pijavic, vyvolávání průjmů a zvracení, nadměrného pocení, vyvolávání vředů, leptání kůže nebo podávání látek, jako byla rtuť. Viděl, že po těchto zásazích byl pacient ještě více vyčerpaný a většinou „léčbu“ nepřežil. Byl objektivní. Byl schopen připustit a byl si vědom toho, že pacienta zabíjejí nebo oslabují tehdejší rádoby léčebné postupy a ne nemoci samotné. A hledal něco šetrnějšího. Tím byla homeopatie. Za ním následovali velikáni homeopati jako byl Dr. James Tyler Kent, Dr Willia Boerick, Dr Margaret Lucy Tylerová, Dr Constantin Hering, ještě žijící George Vithoulkas a mnoho dalších. Vidíte? Homeopatie není novodobý módní výstřelek, ale léčebná metoda, která má svou historii a ve velké většině je postavena na lékařích, kteří chtěli pro své pacienty zdraví a nekrmili pouze své ego tím, že se oháněli znalostmi na jejichž konci byli buď vyčerpaní nebo mrtví pacienti. Proč toto silné tvrzení? Protože lékaři staré školy byli svými kolegy konfrontováni s výsledky své práce, ale nedbali na ně. Mimochodem, i dnes se s tím velmi často setkáváme.
Dnes je doba jiná. Máme k dispozici mnoho diagnostických a léčebných nástrojů, metod a přístupů.. Díky pokročilým technologiím můžeme doslova člověka „proskenovat“ skrz na skrz. Ale pořád máme neuvěřitelné množství chronicky nemocných. Pokud byste vysadili všem lidem na zemi léky, které korigují jejich chronické obtíže byli by zdraví? Asi všichni znáte odpověď. Když jsem chodila do školy, tak nás učili, že zdraví je:“STAV BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ POHODY“. Nevím jak vy, ale já si svoji bio-psycho pohodu nepředstavuji tak, že budu chronicky užívat léky, ale tak, že budu opravdu zdravá.
V následujících článcích se s vámi podělím o některá „dobrodružství“, která jsem s léčením homeopatiky zažila. Doufám, že pro vás budou inspirací nebo důvodem k zamyšlení a nebo cestou k otevření se novým možnostem.
Zatím se mějte hezky a brzy nashledanou
Zuzana
